"Víte, nás kvalita knihy nezajímá, nás zajímá rychlá návratnost investice," je bežnou odpovědí velkých nakladatelů, kteří určují chod knižního trhu. Autor nový, se kterým je třeba pracovat, nebo knížka poezie, která potřebuje v komerční džungli podporu, jsou na obtíž. Trh je nakladately a distributory představován jako jakýsi fenonén nebo organizmus, který si žije svým životem a eliminuje všechno dobré a jedinou možností je se mu podřídit. "My bychom to vydali, ale trh to nechce," slýchavají autoři přečasto od svých nakladetelů, nebo: "Ne, my ten váš rukopis číst nebudem, sežeňte si dva posudky, nějaký grant a vydáme to." Všechno je naruby a přitom kvalitní, moderní, avantgardní literatury tak málo. Mnoho autorů vydává knížky vlastním nákladem bez možnosti další systematické distribuce.

Cílem blogu ASTRONAUT V MOŘI je šířit kvalitní původní českou nebo do češtiny přeloženou literaturu všech žánrů (na cestě je také paralelní blog, který bude pokrývat podobné pole v řečtině).

Tato aktivita je NEZISKOVÁ, tudíž knihy, které je a bude možné získat prostřednictvím tohoto blogu, budou stát přesně tolik, aby byly pokryty pouze přímé náklady na jejich vydání, tisk a distribuci.

Autoři a správci blogu apelují na čtenáře, aby adresu šířili, aby informovali své přátele a známé a podpořili tak kvalitní tvorbu vymykající se střednímu podbízivému proudu a svojí podporou dali najevo, že nepatří k reklamou otupělým pasivním čtenářům, ale k těm jenž dokáží rozpoznat a upřednostnit literaturu kvalitní.

Upřímné návrhy na zlepšování a rozšiřování této aktivity, stejně jako rukopisy, vlastním nákladem vydané knihy, návrhy a náměty pro další ediční činnost jsou vřele vítány.

8. května 2012

Vy mně taky!


Jiří Žáček pod Bezdězem (archiv Jiří Žáček)

Není to tak dlouho, co většina z nás hleděla nadšeně k novým zítřkům a byla si jistá, že všechno bude jinak, ale hlavně mnohem, mnohem lepší než dnes, tedy tehdy. Dnes už většina z nás jenom kroutí hlavou nad tím, co všechno je možné a že jsme byli takoví bloudi a nechali se zavést jako ovce úplně ale úplně jinam... Proto není divu, že satirická literatura neztrácí na své aktuálnosti, ba naopak. Dnes jsou ještě výraznější její ostré řezy a Žáčkův skalpel? Jeho slovní chirurgii známe už od poloviny 60. let minulého století a je s podivem, že tento více než půlstoletí oblíbený básník by byl často rád zapomenut za neprůhlednou železnou zdí roku 1989. Je symbolem kontinuity našich vlastních životů, toho, že ze živvota stejně jako z historie prostě nejde něco amputovat, ale také nám připomíná, že máme zůstat sami sebou, zachovat si selský rozum. Abychom klidně včera, dnes i zítra mohli říci:  „Vy mně taky!“
Vstupte do Žáčkova světa. Zasmějete se, zamyslíte a pokud si společně s autorem na konci knihy řeknete: „A vy mně taky!“ pak jste na té nejlepší cestě, vrátit se tam, kde všechno mělo začít.

Astronautův výběr z knihy: 


Chceš být vůl jen proto, 
aby na tě sedalo štěstí?


Někdo 


Někdo žije kopretinou
Někdo je zas na růže
Někdo je hňup vlastní vinou
Někdo za to nemůže


Někdo kypí zvedá činky
Nědko šidí žaludek
Někdo má rád pracečinky
Někdo je spíš na soudek


Někdo bere tučné renty
Někdo chodí bez gatí
Někdo platí alimenty
Někdo je zas neplatí


Někdo bije svoji paní 
Někdo je zas od ní bit
Někdo mlčí Někdo žvaní
Kdekdo zpívá tenhle hit


Někdo žije kopretinou
Někdo je zas na růže
Někdo je hňup vlastní vinou
Někdo za to nemůže


La mode méditerranée


U moře se letos nosí
zralá ňadra pasy vosí
dlouhé nohy oblé zadky
prostě žádné nedostatky


Zato mužům
pokud mají peněz jako šlupek
promíjí se pleš i hrb i pupek 


Blues o světaběhu


Svět se s náma ve dne v noci točí
svět kde všecko koupíš za pár vočí
Svět se točí jako osudí
kdo se vyzná ten se nenudí


Kdo se vyzná směle kráčí s dobou
tomu všichni pěkně z ruky zobou
Ten má dycky v rukávu pár es
ten má nárok aby se jen vez


Kdo se nechce vyznat nemá šanci
věčně bude mít je prázdno v ranci
Kdekdo si ho snadno vochočí
bude kuli De jen vo to čí


Svět se točí jako všecky světy
Jedni dřou a vohýbají hřbety
Druhý mají na ty první bič
tak se ten svět valí pořád pryč


Svět se točí Handlujou se role
Kdo byl nahoře je zase dole
Každej na to není vybaven
Někdo přece musí z kola ven


Dobrý člověk ještě žije


Dobrý člověk ještě žije,
viděli ho ve středu.
Krmil ptáčky poblíž Dyje
a pak zmizel z dohledu.


Dobrý člověk ještě žije
dnes už je to vzácný druh.
Dokud světu vládly kyje,
bývalo jich jako much.


I když občas vyjde z bytu, 
nevychází ze stresu.
Žije v přísném inkognitu,
často mění adresu.


To mě občas zvolat nutí:
Dejte příkaz k odchytu!
Vždyť mu hrozí vyhynutí!
Chraňte vzácnou raritu!


Najdeme mu věrnou družku
na některém nároží,
i když to dá pěknou fušku,
možná se i rozmnoží. 


Dobrý člověk ještě žije,
Ale už má namále –
historická tragédie
spěje k svému finále.



Píseň volební
(Volně podle Ezopa)


Stojí, stojí voli,
na volebním poli, 
hádají se koho zvolit
na vedoucí roli.


Slyšelo je tele, 
prohláslo směle:
„Zvolíme si velevola,
ať nám kráčí v čele.“


Dle té moudré rady
všichni dohromady
zvolili si velevola
a teď hubnou hlady.


Každý vůl i kráva
přesto bučí: „Sláva!
Přišla éra prosperity, 
pokroku a práva.“


V téhle bajce není
žádné naučení.
Neboť tam, kde volí voli
svět se sotva změní.



Český kabaret I


Ten, kdo šetří, ať má za tři,
Slováci jsou naši bratři,
šťastné zítřky v dohledu,
sláva, nazdar, kupředu!


Nejsou strany jako strany.
We are happy. Time is money,
kdo má ptáka na triku,
vyfasuje trafiku.


Národ není stádo volů,
levá, pravá, vzůru, dolů,
minulost se nevrací,
pobavte se lustrací!


Radujte se všeci, děcka,
prodáme se do Německa.
To nám dodá lesk a punc,
Arbeit macht frei, Gott mit uns!


Revoluční větry vanou,
když jde o moc, ostych stranou.
Máme mnoho priorit,
nashledanou u koryt. 


Tam, kde jsou lvi v kleci,
vládnou za ně voli.



A ještě více v knize:
Vy mně taky!
Šulc a Švarc, 2012
ISBN: 978-80-7244-315-4
Ilustrace: Adolf Born


Klihu můžete získat na adrese: 
http://www.knihycz.cz/vy-me-taky--P33573

Žádné komentáře:

Okomentovat