"Víte, nás kvalita knihy nezajímá, nás zajímá rychlá návratnost investice," je bežnou odpovědí velkých nakladatelů, kteří určují chod knižního trhu. Autor nový, se kterým je třeba pracovat, nebo knížka poezie, která potřebuje v komerční džungli podporu, jsou na obtíž. Trh je nakladately a distributory představován jako jakýsi fenonén nebo organizmus, který si žije svým životem a eliminuje všechno dobré a jedinou možností je se mu podřídit. "My bychom to vydali, ale trh to nechce," slýchavají autoři přečasto od svých nakladetelů, nebo: "Ne, my ten váš rukopis číst nebudem, sežeňte si dva posudky, nějaký grant a vydáme to." Všechno je naruby a přitom kvalitní, moderní, avantgardní literatury tak málo. Mnoho autorů vydává knížky vlastním nákladem bez možnosti další systematické distribuce.

Cílem blogu ASTRONAUT V MOŘI je šířit kvalitní původní českou nebo do češtiny přeloženou literaturu všech žánrů (na cestě je také paralelní blog, který bude pokrývat podobné pole v řečtině).

Tato aktivita je NEZISKOVÁ, tudíž knihy, které je a bude možné získat prostřednictvím tohoto blogu, budou stát přesně tolik, aby byly pokryty pouze přímé náklady na jejich vydání, tisk a distribuci.

Autoři a správci blogu apelují na čtenáře, aby adresu šířili, aby informovali své přátele a známé a podpořili tak kvalitní tvorbu vymykající se střednímu podbízivému proudu a svojí podporou dali najevo, že nepatří k reklamou otupělým pasivním čtenářům, ale k těm jenž dokáží rozpoznat a upřednostnit literaturu kvalitní.

Upřímné návrhy na zlepšování a rozšiřování této aktivity, stejně jako rukopisy, vlastním nákladem vydané knihy, návrhy a náměty pro další ediční činnost jsou vřele vítány.

16. února 2012

...aplikovat inzulín a jít na pijatiku.



"Prý bývá touhou herců zemřít na jevišti. Snad je to pravda - patří to k histrionské povaze mnohých z nich. Miroslav Florian zemřel na jevišti ve chvíli, kdy mu vděčné obecenstvo, byli to přátelé, kteří mu přišli poděkovat za jeho verše. Miroslav florian nechtěl zemřít ani na jevišti, ani na slámě. V kalendáři měl u data 10. 5. 1996 poznámku: "Potom aplikovat inzulín a jít na pijatiku." Bylo totiž co slavit - 65. narozeniny! Narozeniny muže, který vzal na sebe obranu města, jehož hradby již byly ztečeny a ulice vypleněny. Básník prý mnoho zmůže, napsal jiný básník, který přílišnou bojovností nevynikal. Protože má básník v ruce meč, dodal na vysvětlenou. Miroslav Florian na zbraně nebyl, spíš na smyčce. A přece... Běda mlčící zemi, která potřebuje básníky, aby zachraňovali její čest!" napsal Daniel Strož na úvod sbírky, kterou vydali Florianovi přátelé k 10. výročí jeho nenadálého odchodu. Básně, zápisky i skicy poskytla edičnímu týmu paní Ida Floriánová, aby tak "parta" Florianových přátel vydala jednu z nejpůsobyvějších sbírek posledních pár desetiletí. Škoda jen, že knižní trh má jiná kritéria než lidství, přátelství... a kvalitu díla. 

Stránka z básníkova kalendáře
10. května básník náhle zemřel
Několik básní...

SLUNCE ZAPADÁ

Zašumněly moudře duby na hrázi:
"Nezapadá... vždycky jenom vychází!"

"Mají pravdu, to je bez diskuse,"
stěžují si ostré vlny jívě.

"Tryskem zpátky," hlesla jíva. "Prosím...!"
Héliův vůz hoří z aobzorem.

"Já bych řekla, že noc bude slunná,"
ozvala se nepřítomně Luna
svírající volant svého una.


BÁSNÍKOVI Z CAMAGÜEY

Vy nedáte si pokoj, Guilléne,
tam v nebi,
v horoucím nebi,
kde rachotí rumba a blesky se šklebí,
kde doutná tabák, jejž dlaně mulatek
smotaly na křídlech táhnoucích lehátek.

Vy nedáte si pokoj, Nicolási,
v dvojdomém hájemství, kam dostal jste ase asi
dík mocné přímluvě svatého Mikuláše,
jenž prostřednictvím anděla & raracha
vždycky měl spojení na větší papláše
co dělají buď he he he či cha cha cha.

Pekla jste si užil
beztak vrchovatě...
vaše dětství klopýtá však dodnes o závratě.
Když jste tenkrát s flibustýrskou vervou šplhal do koruny
palmy královské, zmátlo vás lůno luny
takže jste se topil vlastně v dvojím zlatě.

Dojdete klidu? Jisotjistě ne -
obzvlášť tam vysoko
nad mraky, nad ozónem,
kam chtějí vypravit hmoždíře s diktafonem
vzdálení synovci seňora Nobela,
jejichž buick parkuje před vraty kostela

Budete ustavičně bubnovat a blouznit o lásce,
i o té lascívní
z letmého obrazce.
Vy chvilku nedáte si pokoj, Siléne!
Ani tam v bílém nočním nebi, které zhruba
vypadá jak můj ostrov mládí, jako Kuba.


DÍVCE, KTERÁ MI POSLALA SVÉ BÁSNĚ

Nic kloudného Vám asi neporadím,
do škarpy házím skřipec kritický.
na zádech křížků víc než Vrchlický,
chci mlčky žehnat, setkám-li se s mládím.

Kámen a spěž se jednou provždycky
nebesům zaslíbily v katedrále;
předjaří nikdy není dokonalé,
haleká si co nejdál od klícky.

Žádáte po mně moudré resumé,
žádáte po mně prostopravu holou.
Zvichřelé třešně voní jenom smolou,

žhavě však cítí, že jim věříme,
že jsme dva štěpy v dlouhém stromořadí,
srdcovko moje s lesklou kšticí hadí...


...a několik poznámek.

Není to špatné, že ode mne opisují. děkuji svým úspěšným epigonům, že se mé verše dostanou k lidem.

Ženy se podepisují na muže a obráceně...

Nemysli. bože, když mě biješ, že polezu ti ke křížku
a že svou báseň do kláštera pošlu jak jeptišku...

Ty verše, co už nenapíšu si ptáci střepou do hnízda...
_______________________________________________________________

Jak knihu získat?
Jako obvykle.
Objednávku pošlete na e-mailovou adresu astronautvmori@gmail.com  případně na vera.klontza@gmail.com

Uveďte počet výtiskůadresu, kam si přejete knížku zaslat a způsob platby.
Platit můžete dobírkou nebo převodem na účet. (Detaily najdete v pravém sloupci blogu)

Kniha stojí 199Kč, 37Kč doporučená zásilka (do 8 knih v balíčku).

11. února 2012

Rozebráno. Dopito.


Byzantinci, kteří v historii figurují jako znalci vína, považovali středoevropská vína za patok. Nazývali je víny mrazu a pohrdavě se vyjadřovali o jejich trpkosti. O tisíc let později Jan Neruda to už viděl jinak a do úst Karla IV. vložil známé verše:  Pij Bušku - již se nezarmuť - a poslyš, co ti král tvůj praví: můj jazyk je jak známo vybíravý - a našel již v tom víně chuť. Víš - zkoumat třeba, Bušku  milý, To víno má svůj vlastní ráz, Zprv trpké, ale milé zas - my myslím, jsme se už vpili!
Brněnskou autorku Taťánu Kuxovou víno inspirovalo k sestavení bohaté básnické sbírky vydané pod titulem Vínmysly aneb brouček světla. 100 + 3 poetických výmyslů inspirovaných vínem. skladby jsou tematicky rozdělení do do čtyř částí: Víno a dějiny, Víno a okamžiky, Víno a  zákonitosti a Víno a pravda. Sbírku doplnil doslovem Lubomír Feldek.
Žádné velké řeči! Zvu vás na skleničku!

Víno a dějiny....

AMFORY

Krása v účelu
a účel v kráse,
to jsou amfory
z Peloponéského 
poloostrova
plné vína,
všechny jsou stejné
a každá je jiná,
se štíhlou šíjí,
štíhlé i v pase,
dole spíš při těle,
ti, kdo z nich pijí,
to znají doslova,
pro znalce nesmělé
je účel v kríse
a krása účelem.


JINÝ KRAJ

Ibrahím přijel
a podivil se velmi,
že Slované ve své zemi
i Perun, Vesna, Velen na nebi
nepijí víno jako u nich v Cordobě,
a tuto zprávu podal svmu chalífovi:
- Jejich nápojem i vínem je med.


SVATOBOŘICE

Svato, boř modly,
znělo prý u nás
ve slovanském Pantheonu,
jinak v jáji za dědinou,
když z tepla Soluně
přineslo novou víru
mešní víno.


PODOBOJÍ

Už zazněl chorál, už jsou tady.
Odkud však berou sílu?
Myšlenka tmelí jejich řady:
Víno všem bez rozdílu!


PUŠKIN

Byl jeden – vypil v půli žití
kalich, co jiným vystačí
na velmi dlouhé nudné pití,
nic po nich není jinačí.

Jen prostě dopil. Dno se kalí,
u dna je také kalamář,
jiného jsme ho nepoznali
-         horoucí mysl, jasná tvář.

Hvězda v svém čase pominula,
nám přesto končí mračný den,
výstřel je stále v bodě nula
a básník stojí neskloněn.


ÚČEL

Jednou,
možná náhodou
a možná ne,
sešly se
pro víno absolutně ideálně
podmínky k dlouhodobému uskladnění.
V dražbách pak šlo na dračku
a chutnalo nepřekonatelně
víno vyzvednuté
z Titaniku.


Víno a okamžiky...

PŘEDPOKLAD KOMUNIKACE VE VYMRZLÉ CHALUPĚ
Zima leze přes zápěstí
skrýt se do rukávu,
zatopíme suchým klestím,
uvaříme kávu.

Z koutů táhne syrovina
zmrzlým slovům do noty,
svaříme si trochu vína
-         nejdřív teplo, potom ty!


SPECIÁLNÍ VÍNA

LEDOVÉ nezchladí,
první mráz polevil,
o slupku zavadil
- nastal čas oblevy.

SLÁMOVÉ pro radost
slaměným vdovám,
není ho v láhvi dost
- natož pro dva.


UPROSTŘED ČASU

Růžové víno jako máslo klouže,
nemusíš přidat ani slůvkem med,
jen chleba zůstal tvrdý jako houžev,
krájený nožem chladným jako led.

Sundám si brýle, nasadím si jiné,
do barvy k vínu, proti mračnu chyb,
zčernalé mračno po obloze plyne,
v růžových brýlích vypadá hned líp.


VHODNÝ ODSTUP

Raději nepsat o víně,
když máš ho plnou hlavu.

Raději nepsat o lásce,
když hoříš zamilovaností.

A o životě by bylo snad lepší
psát z nadhledu
těch, kteří ho mají za sebou.


Víno a zákonitosti...
  
PĚSTITEL

Vína PITEL
který ĚST
s vínem srostlý
na svou čest.


ŘEZ
Keřům je zima, když moc brzy
prořežem réví před jarem,
když řežem pozdě, roní slzy
jako nad náhlým nezdarem.

Je to jak s námi. Každou chvíli
nevíme, jestli přišel čas
odříznout to, co bere síly.
A co ty slzy? Co ten mráz?


SYMBIÓZA

Réva je mladá, plná sil,
kůl suchý ji zavčas podpořil,
přesto ji zavčas podpořil,
ještě než přišla nejistota.

Tak rozhlédnout se na svět celý
touží za hlava zvednutá
a neochvějnost kůlu velí
jen stát a ani nedutat.


NAČASOVANÉ ZMĚNY

Pokud doba květu trvá,
neradmo keřem hýbati,
po odkvětu trhat
-         s podivem, přec se vyplatí.


ŠKŮDCI

Vyčkávání se nevyplácí,
kdo nemá nic, tomu blaze,
révě škodí vosy, ptáci,
může sejít taky mrazem.

Plesnivina, mšice, vedra hatí
révě růst jak hubitelé lítí,
na všechny vždy něco platí
- jen na zloděje nic než bití!


RŮZNÁ KVALITA

Chvíle ticha jsou různé.

Jiné je ticho v plném kině,
jiné před hercem na forbíně,
jiné po přiznání se k vině.

Jiné je z rozkazu a jiné nepovinně,
jiné, než smočíš jazyk v víně,
které jak v nekonečně tichém klíně

roky čekalo na svou chvíli.


Víno a pravda...

PŮVOD ZNAČKY

Tohle naše víno
ze všech nejdražší
ocenila i anglická královna,
tedy – chutnalo jí,
přesněji řečeno – je ochutnala,
vlastně, když jste tak zvědaví,
tak jsme jí je nabídli,
ano, vskutku,
kdybychom se chtěli
přesnějšího obrazu dopátrat,
vměstnali jsme je na slavnostní tabuli,
k níž usedla.
A od těch dob se datuje
nová značka:
Královské víno.


VYBALANCOVÁNÍ PŘÍSAD

Staří dobří zkušenci
mísili mléko s popelem
na utišení hladu.

Mísili víno s vodou
na utišení žízně.

Ještě zbylo dost popela a vody.

A taky hladu a žízně.


JEDEN DOPORUČENÝ ZPŮSOB

Vrána sedá k vráně,
ne jak sokol na javor,
neobracej v ráně
dýku, z které kape vzdor.

Nad rozlitým vínem
celý soudek nezatrať,
nebuď vranám stínem
- leť výš a šťastně se vrať!       


PŘÍPITEK

Při přípitku se to tak dělá,
že žádná stěží splnitelná přání
ani přehnaná slova
se nezdají dost skvělá,
aby té velk chvíle byla hodna.

O to víc vyniknou pak
výzvy reálné.

Tahle je krásná:
Do dna!


REKVIZITA

Kandrdas se nesměle přeptával,
proč sbor i sólisté připíjejí
rýnským vínem v ostré barvě vitacitu,
ale ostřílená rekvizitářka to věděla líp:
-         To světla sežerou.

Nesežrala.

Ve vrcholné scéně
publikum sledovalo,
kterak na scéně ťukají sklenice
se žlutavým mokem
barvy čerstvého ranního vzorku.

Může být horší varianta,
než když se pravda s iluzí
sejdou na půl cesty?


NOVÁ KVALITA

Nikdy jsme spolu nepili víno,
nikdy jsme spolu nebyli celou  noc,
ale nikdy jsme také neříkali nikdy.

Proto je z nikdy stalo zatím.


K NEVYČERPATELNÉMU TÉMATU

Každý, kdo vínu skrz slova se koří,
věří, že ke dnu dohlédne,
méně však kapek ve všech širých mořích
než pití v číši bezedné.



Pro Národní vinařské centrum Valtice vydala agentura Bravissimo, Znojmo. 
ISBN 80-239-1941-5

Knížka je beznadějně rozebraná, 
ale pokud na ni někde náhodou narazíte, neváhejte ani chvilku!!! 


Další odkazy o autorce a jejím díle: