Byzantinci, kteří v historii figurují jako znalci vína,
považovali středoevropská vína za patok. Nazývali je víny mrazu a pohrdavě se
vyjadřovali o jejich trpkosti. O tisíc let později Jan Neruda to už viděl jinak
a do úst Karla IV. vložil známé verše: Pij Bušku - již se nezarmuť - a poslyš, co ti král tvůj praví: můj
jazyk je jak známo vybíravý - a našel již v tom víně chuť. Víš - zkoumat třeba,
Bušku milý, To víno má svůj vlastní ráz, Zprv trpké, ale milé zas - my
myslím, jsme se už vpili!
Brněnskou autorku Taťánu Kuxovou víno inspirovalo k
sestavení bohaté básnické sbírky vydané pod titulem Vínmysly aneb brouček světla. 100 + 3 poetických výmyslů
inspirovaných vínem. skladby jsou tematicky rozdělení do do čtyř částí: Víno
a dějiny, Víno a okamžiky, Víno a zákonitosti a Víno
a pravda. Sbírku doplnil doslovem Lubomír Feldek.
Žádné velké řeči! Zvu vás na skleničku!
Víno a dějiny....
AMFORY
Krása
v účelu
a
účel v kráse,
to
jsou amfory
z
Peloponéského
poloostrova
plné
vína,
všechny
jsou stejné
a
každá je jiná,
se
štíhlou šíjí,
štíhlé
i v pase,
dole
spíš při těle,
ti,
kdo z nich pijí,
to
znají doslova,
pro
znalce nesmělé
je
účel v kríse
a
krása účelem.
JINÝ
KRAJ
Ibrahím
přijel
a
podivil se velmi,
že
Slované ve své zemi
i
Perun, Vesna, Velen na nebi
nepijí
víno jako u nich v Cordobě,
a
tuto zprávu podal svmu chalífovi:
-
Jejich nápojem i vínem je med.
SVATOBOŘICE
Svato,
boř modly,
znělo
prý u nás
ve
slovanském Pantheonu,
jinak
v jáji za dědinou,
když
z tepla Soluně
přineslo
novou víru
mešní
víno.
PODOBOJÍ
Už
zazněl chorál, už jsou tady.
Odkud
však berou sílu?
Myšlenka
tmelí jejich řady:
Víno
všem bez rozdílu!
PUŠKIN
Byl
jeden – vypil v půli žití
kalich,
co jiným vystačí
na
velmi dlouhé nudné pití,
nic
po nich není jinačí.
Jen
prostě dopil. Dno se kalí,
u dna
je také kalamář,
jiného
jsme ho nepoznali
-
horoucí mysl, jasná tvář.
Hvězda
v svém čase pominula,
nám
přesto končí mračný den,
výstřel
je stále v bodě nula
a
básník stojí neskloněn.
ÚČEL
Jednou,
možná
náhodou
a
možná ne,
sešly
se
pro
víno absolutně ideálně
podmínky
k dlouhodobému uskladnění.
V dražbách
pak šlo na dračku
a
chutnalo nepřekonatelně
víno
vyzvednuté
z Titaniku.
Víno
a okamžiky...
PŘEDPOKLAD
KOMUNIKACE VE VYMRZLÉ CHALUPĚ
Zima
leze přes zápěstí
skrýt
se do rukávu,
zatopíme
suchým klestím,
uvaříme
kávu.
Z koutů
táhne syrovina
zmrzlým
slovům do noty,
svaříme
si trochu vína
-
nejdřív teplo, potom ty!
SPECIÁLNÍ
VÍNA
LEDOVÉ
nezchladí,
první
mráz polevil,
o
slupku zavadil
-
nastal čas oblevy.
SLÁMOVÉ
pro radost
slaměným
vdovám,
není
ho v láhvi dost
-
natož pro dva.
UPROSTŘED
ČASU
Růžové
víno jako máslo klouže,
nemusíš
přidat ani slůvkem med,
jen
chleba zůstal tvrdý jako houžev,
krájený
nožem chladným jako led.
Sundám
si brýle, nasadím si jiné,
do
barvy k vínu, proti mračnu chyb,
zčernalé
mračno po obloze plyne,
v růžových
brýlích vypadá hned líp.
VHODNÝ
ODSTUP
Raději
nepsat o víně,
když
máš ho plnou hlavu.
Raději
nepsat o lásce,
když
hoříš zamilovaností.
A o
životě by bylo snad lepší
psát
z nadhledu
těch,
kteří ho mají za sebou.
Víno
a zákonitosti...
PĚSTITEL
Vína
PITEL
který
ĚST
s vínem
srostlý
na
svou čest.
ŘEZ
Keřům
je zima, když moc brzy
prořežem
réví před jarem,
když
řežem pozdě, roní slzy
jako
nad náhlým nezdarem.
Je to
jak s námi. Každou chvíli
nevíme,
jestli přišel čas
odříznout
to, co bere síly.
A co
ty slzy? Co ten mráz?
SYMBIÓZA
Réva
je mladá, plná sil,
kůl
suchý ji zavčas podpořil,
přesto
ji zavčas podpořil,
ještě
než přišla nejistota.
Tak
rozhlédnout se na svět celý
touží
za hlava zvednutá
a neochvějnost
kůlu velí
jen
stát a ani nedutat.
NAČASOVANÉ
ZMĚNY
Pokud
doba květu trvá,
neradmo
keřem hýbati,
po
odkvětu trhat
-
s podivem, přec se vyplatí.
ŠKŮDCI
Vyčkávání
se nevyplácí,
kdo nemá
nic, tomu blaze,
révě škodí
vosy, ptáci,
může sejít
taky mrazem.
Plesnivina,
mšice, vedra hatí
révě růst
jak hubitelé lítí,
na všechny
vždy něco platí
- jen
na zloděje nic než bití!
RŮZNÁ
KVALITA
Chvíle
ticha jsou různé.
Jiné
je ticho v plném kině,
jiné před
hercem na forbíně,
jiné po
přiznání se k vině.
Jiné je
z rozkazu a jiné nepovinně,
jiné,
než smočíš jazyk v víně,
které
jak v nekonečně tichém klíně
roky čekalo
na svou chvíli.
Víno a pravda...
PŮVOD
ZNAČKY
Tohle
naše víno
ze všech
nejdražší
ocenila
i anglická královna,
tedy –
chutnalo jí,
přesněji
řečeno – je ochutnala,
vlastně,
když jste tak zvědaví,
tak jsme
jí je nabídli,
ano,
vskutku,
kdybychom
se chtěli
přesnějšího
obrazu dopátrat,
vměstnali
jsme je na slavnostní tabuli,
k níž
usedla.
A od
těch dob se datuje
nová značka:
Královské
víno.
VYBALANCOVÁNÍ
PŘÍSAD
Staří
dobří zkušenci
mísili
mléko s popelem
na utišení
hladu.
Mísili
víno s vodou
na utišení
žízně.
Ještě
zbylo dost popela a vody.
A
taky hladu a žízně.
JEDEN
DOPORUČENÝ ZPŮSOB
Vrána
sedá k vráně,
ne jak
sokol na javor,
neobracej
v ráně
dýku,
z které kape vzdor.
Nad
rozlitým vínem
celý soudek
nezatrať,
nebuď
vranám stínem
- leť
výš a šťastně se vrať!
PŘÍPITEK
Při
přípitku se to tak dělá,
že žádná
stěží splnitelná přání
ani přehnaná
slova
se nezdají
dost skvělá,
aby té
velk chvíle byla hodna.
O to
víc vyniknou pak
výzvy
reálné.
Tahle
je krásná:
Do
dna!
REKVIZITA
Kandrdas
se nesměle přeptával,
proč sbor
i sólisté připíjejí
rýnským
vínem v ostré barvě vitacitu,
ale ostřílená
rekvizitářka to věděla líp:
-
To světla sežerou.
Nesežrala.
Ve
vrcholné scéně
publikum
sledovalo,
kterak
na scéně ťukají sklenice
se žlutavým
mokem
barvy
čerstvého ranního vzorku.
Může
být horší varianta,
než když
se pravda s iluzí
sejdou
na půl cesty?
NOVÁ
KVALITA
Nikdy
jsme spolu nepili víno,
nikdy
jsme spolu nebyli celou noc,
ale nikdy
jsme také neříkali nikdy.
Proto
je z nikdy stalo zatím.
K NEVYČERPATELNÉMU
TÉMATU
Každý,
kdo vínu skrz slova se koří,
věří,
že ke dnu dohlédne,
méně však
kapek ve všech širých mořích
než pití
v číši bezedné.
Pro
Národní vinařské centrum Valtice vydala agentura Bravissimo, Znojmo.
ISBN 80-239-1941-5
Knížka je
beznadějně rozebraná,
ale pokud na ni někde náhodou narazíte, neváhejte ani
chvilku!!!
Další odkazy o
autorce a jejím díle:
Žádné komentáře:
Okomentovat