"Prý bývá touhou herců zemřít na jevišti. Snad je to pravda - patří to k histrionské povaze mnohých z nich. Miroslav Florian zemřel na jevišti ve chvíli, kdy mu vděčné obecenstvo, byli to přátelé, kteří mu přišli poděkovat za jeho verše. Miroslav florian nechtěl zemřít ani na jevišti, ani na slámě. V kalendáři měl u data 10. 5. 1996 poznámku: "Potom aplikovat inzulín a jít na pijatiku." Bylo totiž co slavit - 65. narozeniny! Narozeniny muže, který vzal na sebe obranu města, jehož hradby již byly ztečeny a ulice vypleněny. Básník prý mnoho zmůže, napsal jiný básník, který přílišnou bojovností nevynikal. Protože má básník v ruce meč, dodal na vysvětlenou. Miroslav Florian na zbraně nebyl, spíš na smyčce. A přece... Běda mlčící zemi, která potřebuje básníky, aby zachraňovali její čest!" napsal Daniel Strož na úvod sbírky, kterou vydali Florianovi přátelé k 10. výročí jeho nenadálého odchodu. Básně, zápisky i skicy poskytla edičnímu týmu paní Ida Floriánová, aby tak "parta" Florianových přátel vydala jednu z nejpůsobyvějších sbírek posledních pár desetiletí. Škoda jen, že knižní trh má jiná kritéria než lidství, přátelství... a kvalitu díla.
 |
| Stránka z básníkova kalendáře 10. května básník náhle zemřel |
SLUNCE ZAPADÁ
Zašumněly moudře duby na hrázi:
"Nezapadá... vždycky jenom vychází!"
"Mají pravdu, to je bez diskuse,"
stěžují si ostré vlny jívě.
"Tryskem zpátky," hlesla jíva. "Prosím...!"
Héliův vůz hoří z aobzorem.
"Já bych řekla, že noc bude slunná,"
ozvala se nepřítomně Luna
svírající volant svého una.
BÁSNÍKOVI Z CAMAGÜEY
Vy nedáte si pokoj, Guilléne,
tam v nebi,
v horoucím nebi,
kde rachotí rumba a blesky se šklebí,
kde doutná tabák, jejž dlaně mulatek
smotaly na křídlech táhnoucích lehátek.
Vy nedáte si pokoj, Nicolási,
v dvojdomém hájemství, kam dostal jste ase asi
dík mocné přímluvě svatého Mikuláše,
jenž prostřednictvím anděla & raracha
vždycky měl spojení na větší papláše
co dělají buď he he he či cha cha cha.
Pekla jste si užil
beztak vrchovatě...
vaše dětství klopýtá však dodnes o závratě.
Když jste tenkrát s flibustýrskou vervou šplhal do koruny
palmy královské, zmátlo vás lůno luny
takže jste se topil vlastně v dvojím zlatě.
Dojdete klidu? Jisotjistě ne -
obzvlášť tam vysoko
nad mraky, nad ozónem,
kam chtějí vypravit hmoždíře s diktafonem
vzdálení synovci seňora Nobela,
jejichž buick parkuje před vraty kostela
Budete ustavičně bubnovat a blouznit o lásce,
i o té lascívní
z letmého obrazce.
Vy chvilku nedáte si pokoj, Siléne!
Ani tam v bílém nočním nebi, které zhruba
vypadá jak můj ostrov mládí, jako Kuba.
DÍVCE, KTERÁ MI POSLALA SVÉ BÁSNĚ
Nic kloudného Vám asi neporadím,
do škarpy házím skřipec kritický.
na zádech křížků víc než Vrchlický,
chci mlčky žehnat, setkám-li se s mládím.
Kámen a spěž se jednou provždycky
nebesům zaslíbily v katedrále;
předjaří nikdy není dokonalé,
haleká si co nejdál od klícky.
Žádáte po mně moudré resumé,
žádáte po mně prostopravu holou.
Zvichřelé třešně voní jenom smolou,
žhavě však cítí, že jim věříme,
že jsme dva štěpy v dlouhém stromořadí,
srdcovko moje s lesklou kšticí hadí...
...a několik poznámek.
Není to špatné, že ode mne opisují. děkuji svým úspěšným epigonům, že se mé verše dostanou k lidem.
Ženy se podepisují na muže a obráceně...
Nemysli. bože, když mě biješ, že polezu ti ke křížku
a že svou báseň do kláštera pošlu jak jeptišku...
Ty verše, co už nenapíšu si ptáci střepou do hnízda...
_______________________________________________________________
Jak knihu získat?
Jako obvykle.
Jako obvykle.
Platit můžete dobírkou nebo převodem na účet. (Detaily najdete v pravém sloupci blogu)
Kniha stojí 199Kč, 37Kč doporučená zásilka (do 8 knih v balíčku).
Žádné komentáře:
Okomentovat