"Víte, nás kvalita knihy nezajímá, nás zajímá rychlá návratnost investice," je bežnou odpovědí velkých nakladatelů, kteří určují chod knižního trhu. Autor nový, se kterým je třeba pracovat, nebo knížka poezie, která potřebuje v komerční džungli podporu, jsou na obtíž. Trh je nakladately a distributory představován jako jakýsi fenonén nebo organizmus, který si žije svým životem a eliminuje všechno dobré a jedinou možností je se mu podřídit. "My bychom to vydali, ale trh to nechce," slýchavají autoři přečasto od svých nakladetelů, nebo: "Ne, my ten váš rukopis číst nebudem, sežeňte si dva posudky, nějaký grant a vydáme to." Všechno je naruby a přitom kvalitní, moderní, avantgardní literatury tak málo. Mnoho autorů vydává knížky vlastním nákladem bez možnosti další systematické distribuce.

Cílem blogu ASTRONAUT V MOŘI je šířit kvalitní původní českou nebo do češtiny přeloženou literaturu všech žánrů (na cestě je také paralelní blog, který bude pokrývat podobné pole v řečtině).

Tato aktivita je NEZISKOVÁ, tudíž knihy, které je a bude možné získat prostřednictvím tohoto blogu, budou stát přesně tolik, aby byly pokryty pouze přímé náklady na jejich vydání, tisk a distribuci.

Autoři a správci blogu apelují na čtenáře, aby adresu šířili, aby informovali své přátele a známé a podpořili tak kvalitní tvorbu vymykající se střednímu podbízivému proudu a svojí podporou dali najevo, že nepatří k reklamou otupělým pasivním čtenářům, ale k těm jenž dokáží rozpoznat a upřednostnit literaturu kvalitní.

Upřímné návrhy na zlepšování a rozšiřování této aktivity, stejně jako rukopisy, vlastním nákladem vydané knihy, návrhy a náměty pro další ediční činnost jsou vřele vítány.

7. prosince 2011

"...drceni koly Jaguára,"

první sbírka Barbary Y. Flamand, vydaná v roce 1968 nakladatelstvím P. J. Oswalda v Hofleur (Francie), zahajuje sérii třináccti sbírek, z nichž poslední vyšla v dvojjazyčném vydání francouzsko-českém v Onyxu v dubnu 2009 pod názvem "La patience du guetteur d'aube/ Trpělivost lovce úsvitu." třináct sbírek, které všechny svědčí o znepokojení básnířky  lidským osudem a její schopnosti vcítit se do stavů duše člověka. Proč po vydání řady jejích sbírek jsem teprve teď vydala prvotinu, která mi byla známá už od prvního objevu autorčina díla v roce 1994?
Tato sbírka nám umožní posoudit její autorskou dráhu. Je to přímočará cesta, která neopouští filozofii pouta mez osudem jednoho člověka a osudem celé společnosti Při zkoumání politických a sociálních jevů vyniká její bojovnost, která s věkem nepolevuje. Hluboká a zraňovaná citlivost se projevuje ve vztahu básnířky ke světu a ke svému vnitřnímu já. V jejím silném, často výbušném stylu, který autorka časem mistrně rozvíjí. Mým dalším úmyslem při publikování této první sbírky bylo připomenout, nakolik byla léta šedesátá bohatá na historické události, na pokusy o přeměnu světa: boje za zrovnoprávnění černochů v Jižní Africe, v Americe, opozice proti diktaturám, květen 1968 ve Francii. Ale Barbara Y. Flamand neumísťuje své básně pouze do událostí, ale báseň se stává signálem a výzvou k požadavku důstojného života, i ideálu, který prochází celou Historií a k němuž se muži a ženy upnuli tělem i duší. Hlavní nosná linka její sbírky: odmítnutí reality ovládané úzkým individualismem a  egoismem, vládou podrřízenou penězům a produkující nepřijatelné bezpráví. V dramatické básni "Návrat", která zakončuje tuto sbírku, její hlavní postava symbolicky přebírá štafetu předešlých generací, zaujímá místo v Historii a dává svému životu smysl.
Již v roce 1968, kdy byla první sbírka vydána, se Barbara Y. Flamand bouří proti společnosti, která zapomíná na minulost, libuje se ve stylu "žít okamžikem" a "každý pro sebe", což je příčinou ztráty morálních hodnot a vytěsnění existenční otázky z vědomí.
"...drceni koly Jaguára" vyjadřuje úctu k lidem, kteří  v osobním a veřejném životě hledají svou hodnotu skrze tázání se po smyslu věcí a skrze vůli dosáhnout své realizace jak na úrovni osobní, tak i společnské. Tento název první sbírky přivádí k úvaze o bezostyšném bohatství a násilí, které vyvolává. Další díla ukážou prozíravost autorky a její sílu vloženou do odsouzení.
Zároveň tato sbírka, jakož i ty následující, zahrnuje intimní rozměr našeho bytí, důležitost tělesnosti a smyslnosti, místy v dané době odvážně vyjadřované.
Předmluva  ke knize
Jana Černá

V této sbírce, jejíž originál přeložila Jana Černá a přebásnili Draga Zlatníková a Karel Sýs, jsem si s pohnutím přečetla báseň věnovanou řeckému skladateli a celoživotnímu bojovníkovi za svobodu a demokracii, foenomenálnímu Mikisovi Theodorakisovi. Autorka touto básní, kterou napsala v druhé polovině 60. let 20. století, kdy řecký lid trpěl pod knutou tzv. plukovnické diktatury, znovu prokázala svůj neomysný instink oddělující správné, hodnotné a spravedlivé od nicotného, špatného a podlého. Mikis Theodorakis svým celoživotním počínáním prokázal, že si báseň inteligentní B. Y: Flamand rozhodně zasloužil.

Přátelé, uvěznili mě!
Ale jen moje tělo zajali,
má mysl poletuje svobodně.
Jestli mi bitím zlomí tělo, 
mé srdce bude přesto vzdorovat,
ani velitel, ani železa, ani mučení 
nemohou prolomit věčnou schránku
spojenou se zemí - svou matricí.

Přátelé, neplačte pro mne.
Proste za ty, kdo sklánějí hlavu,
když slunce prodlužuje stíny jejich vrahů.
Věřte mi, jestli umřu, znovu se zrodím,
s tóny a akordy na rtech,
veselými i bolavými,
jak mi osud nadělí
lásku, rozkoš či hořkost.

Vždyť má duše ani tělo nezpívaly
pro hyeny v krajkách,
nýbrž aby si mohla notovat ulice 
pro uličníky, vyděděnce, neviňátka,
pro slávu úsvitu, pro zažehnutí víry,
pro paži, co se napřimuje a nikdy neklesne,
když i radost chybí
k životu za hrobem.

Pojď! jen ať se mě železo zraní!
Nepodřeknu se, nic nepřiznám,
až do konce zůstanu mužem,
neplačte nad tím, co ze mne zbude.
Ano, hněv a nezrušitelnou pomstu
při vzpomínce na ně, při vzpomínce na mne,
tu přivolávám! Za Manolise, Lambrakise,
za tisíc a jednoho a za všechny, jež neznám jménem.

nespočítáě paže
zkřížené na jejich křížích.
O nich, o nás všech, i o mně
ať si Bůůh myslí, co mu libo.
Nás chrání naše nevinnost,
neboť jsme hlasitě žádali
důstojný byt na zemi a spravedlivě rozdělenou hojnost 
právo a čest, co Bůh lidem dluží. 



_________________________________________________________________



Jak knihu získat?
Jako obvykle.
Objednávku pošlete na e-mailovou adresu astronautvmori@gmail.com  případně na vera.klontza@gmail.com

Uveďte počet výtiskůadresu, kam si přejete knížku zaslat a způsob platby.
Platit můžete dobírkou nebo převodem na účet. (Detaily najdete v pravém sloupci blogu)

Kniha stojí 108 Kč, 37Kč doporučená zásilka (do 8 knih v balíčku).



2. prosince 2011

Karel Sýs nás rozmazluje!


I dnes, kdy poezie je záměrně odstavována když ne slepou kolej, tak alespoň na tu vedlejší, se  občas objeví bílá vrána v podobě sbírky, krerou když jednou vezemete do ruky, musíte jí mít doma. 

"Malou inventuru"  Karla Sýse si zamilujete ještě dříve, než si vůbec přečtete první verš. Velký čvercový formát, pevné desky a nádherné barevné ilustrace akademického malíře Vojtěcha Kolaříka. Každá, úplně kažná báseň má svou ilustraci... Můžete si číst básničky a k tomu si prohlížet obrázky, můžete si ale naopak prohlížet obrázky a k tomu přečíst nějakou tu báseň. Pokud vás zajímá, co takový básník má, co by chtěl, čím by chtěl být a čím ne, co nenávidí a co miluje, čím je a co nemá, jste na té nejsprávnější adrese.
Uvádíme malou ukázku básníkových aktiv a pasiv: 
Mám tašku

Polyká věci větší než je sama.
Právě tak spolkne ryba trojstěžník
a dámská rukavička ruku boxera.


Mám sešit

Rozevřu ho – ukážu divákům – je prázdný.
Zavřu ho, zamyslím se, a je plný písmen.
Mám sešit s dvojitým dnem.
Chtěl bych být

Rybou vystrkující hlavu z vody
Věží vystrkující hlavu z písku
Stromem vystrkujícím hlavu z parku


Nechtěl bych být

Vodou zavírající se nad utopencem
Kamenem zavírajícím se nad hrobem
Věncem klesajícím na kámen


NEMÁM
čas abych se vypsal
NEMÁM
čas abych se vyspal
NEMÁM
majetek abych ho sepsal
NEMÁM
nepřítele abych ho sepsul
NEMÁM
sud inkoustu abych ho vypsal
NEMÁM
les abych ho popsal
NEZNÁM
smrt abych ji zapsal
NEZNÁM
smrt abych ji zaspal









Představovat autora je asi úplně zbytečné. Karel Sýs je rozhodně jedním z nejproduktivnějších a nejtalentovanějších (a patrně i nejpracovitějších) básníků v Čechách. V jeho bibliografii čítájící přes 50 titulů nenajdete jenom básnické sbírky, ale také básnickou prózu, knížky pro děti, politickou satiru, eseje ale dokonce historické knihy, které nedluží nic svým básnickým kolegyním.

Karel Sýs je předsedou Unie českých spisovatelů a  vedoucím redaktorem literárního týdeníku Obrys-Kmen (www.obrys-kmen.cz).

________________________________________________________________
Jak knihu získat?
Jako obvykle.
Objednávku pošlete na e-mailovou adresuastronautvmori@gmail.com případně na vera.klontza@gmail.com

Uveďte počet výtiskůadresu, kam si přejete knížku zaslat a způsob platby.
Platit můžete dobírkou nebo převodem na účet. (Detaily najdete v pravém sloupci blogu)

Kniha stojí 199 Kč, 37Kč doporučená zásilka (do 8 knih v balíčku).

30. listopadu 2011

Příběhy jednoho z bezvýznamných bohů. Ukázka z připravované knihy aténského básníka Elia Fukise














Vrchol

V zamrzlých polích Antarktidy
jediné, co chybělo,
bylo Slunce,
kterého bylo přemíra jenom na Sahaře.

V horku a tichu pouště
jediné, čeho se nedostávalo,
byla vláha,
které byl nadbytek pouze v Amazonii.

Ztracenému v ráji Amazonky
jediné, co chybí
jsou horské vrcholy,
jichž je nadbytek pouze v Himalájích.

Teď, když stojím na nejvyšším himalajském
štítu a rozhlížím se kolem,
vidím,
že nemá smysl snít o něčem jiném.

Na absolutním vrcholu
absolutní bezpečnost a klid,
hmatatelné a ničím nerušené.
Takže tady můžu
umřít...
...na samotu.

Proto...
rozhodnu-li se žít,
jediný možný způsob je
sestoupit dolů.


Chuďas u soudu

Nezávislí pozorovatelé předvídají,
že alespoň jednou za život budu mít pravdu.

Jaký obličej bude mít moje pravda?
Jak bude stará?
A peněženka?
Prázdnou nebo plnou ji bude mít?

Jsem si jistý,
že slova na mou obranu
budou vypůjčena z jazyků, co se s nimi dávno nemluví.

A to proto, že prozatím
neexistuje žádný srozumitelný slovník,
co by mě ochránil.

Vidíte tedy,
ta moje pravda bude velmi stará.

Vědci, kteří uslyší mou obhajobu,
ji budou zkoumat
jak mrtvolu,
s jejímž nálezem nepočítali,
jenž jim spadla na cestu
za hvězdnou kariérou.

Stačí, když se zaměří na leb
plnou nápisů o životě,
co se ztratil.
Zde je jasně a bez sebeklamu řečeno,
že společně  s lidmi zklamalo i slunce.
Nedokázalo se rozhořet světlem,
které by stálo za to, aby  jej dostali
smrtelníci,
smrtelníci jako já.
A tenhle chaos
jak z jiného světa, chaos
z moudrosti kdoví kterého hmotného boha,
bude darován nám všem.

Co to ostatní...
Hrudník... klouby... obratle...
Od té doby, co se dozvěděli tu černočernou zprávu,
že bozi spravedlnosti nikdy neexistovali ani v legendách,
zklamání z nesmyslnosti světa,
pochopili, že drželi při životě
samotné peklo.

A co se týče naděje...
                        ...snů
                        ...citů
a jiných řeckých cností?
Pravděpodobně
jak beznadějný bezdomovec
jsou všechny schoulené kdesi uvnitř nás.

Ale soudce nic takového nezajímá.
Řecké cnosti...
Pravdy duše...
Soudci si žádají hmotných důkazů,
                        konkrétních,
                        hmatatelných.
A já i tentokrát
vypadám tak uboze,
protože moje pravda je bohužel
věčná.


Básník Elias Fukis 
pochází s Epiru, ale žije v Athénách. 

Kniha "Příběhy jednoho z bezvýznamných bohů" je osobitým pohledem na chod dnešního světa. Jednotlivé básně na první pohled připomínají biblické nebo antické mýty, ale i přesto je zřejmé, že se jedná o autorův syrový bezprostřední prožitek. Jejich pesimismus odráží stav země v předvečer krize.
Sbírka vyšla poprvé v Řecku v roce 2007 a byla přeloženo do Angličtiny a Italštiny. 
České vydání je naplánováno na druhé čtvrtletí 2012.  
Prozatím můžete navštívit autorův zajímavý blog: http://cosmopoems.blogspot.com/

20. listopadu 2011

Astronaut v moři

Rukopis knihy Astronaut v moři (Αστροναύτης στη θάλασσα) se mi dostal do ruky před pár lety. Doporučil mi jej k přečtení renomovaný řecký básník Jorgos Kakulídys (česky: Pravda, co neexistuje, nakl. Orego 2006). Z otrhané papírové obálky, kterou mi dal, jsem vylovila svazek listů potištěných textem, jenž byl přeškrtaný, plný oprav a přepisů, vykřičníků, šipek a hvězdiček nejrůznějších barev. „Jak tohle přelouskám?“ říkala jsem si a čtení rukopisu odkládala a okládala... Až jednou jsem zase balíček rozdělala a nasedla na první slovo. Od té doby jsem astronautem v moři. Když jsem po několika hodinách docestovala na poslední  stránku,  jediné, co mě napadlo bylo, že jsem nikdy nic podobného nečetla. Ihned jsem kontaktovala jak Kakulídyse, tak autora spisku, že by sbírka měla vyjít česky.
Ilustrace z knihy
Doufám, až si knížku přečtete, budete se mnou souhlasit, že "Astronaut" měl štěstí, že jsem  se odhodlala náročný rukopis "přelouskat" a neodložila jej a autora neodbyla nějakou výmluvou.
Na podzim 2011 je můj záměr a přání staly skutečností a knížka vyšla česky jako 15. svazek edice Bášeň na sobotu v nakladatelství Periskop Příbram, které se velmi pečlivě a profesionálně rukopisu ujalo na základě grafického zpracování Karla Bialeka.
Astronaut v moři je básnická skladba odrážející myšlenky a pohled na svět Atéňana středního věku na prahu globální krize, který se ještě neztotožnil s osudem PET láhve a volil osud Astronauta v moři, sestavené do velmi volně navazujících básní či próz.
Autor a překladatelka

Autor, hudební skladatel Tásos Meletópoulos se narodil v roce 1956 v Aténách, kde dosud žije. Od roku 1995 vydal několik sbírek básní a povídek (např. Nerozhodný, Barometr, Průhledný motýl), dva romány (Walli, Jsi na řadě) a knihu pro děti (Žabák Brady). Jeho knihy byly přeloženy do angličtiny a japonštiny. Spolupracoval s významnými skladateli jako např. Manos Chatzikakis (autor Dětí z Pyrea).

Meletopoulova hudba

Ale nechme promluvit autora či Astronauta v moři, jak je vám libo:
           
„Chtě nechtě dýchám hnilobný vzduch, zatímco opouštím pořádek absolutního kapitalizmu, ve který jsem bezmezně věřil. Po staletích dovoluji sám sobě myslet a mít přání která když se splní  zboří pevnosti. (...)
Hledám vše, co by mi odlehčilo na tomto světě, který rodí stále krvežíznivější bojovníčky.(...)
v
Chápe se provazu a trhá s ním silou.
Malý zvon se houpe a zvoní.
Křižácká věž kdysi mocná
padá na kolena.
Svatá Marina ozdobená bazalkou a třemi nachovými růžemi
stojí před vchodem.
Meče zapomenutých rytířů hluboko v zemi
potřísněné starou krví nepřestávají bojovat,
aby se konečně dočkaly klidu.
Zapaluji svíčku.
Mlžný obláček kolem plamene.
Ruka vystupuje z nehybné ikony
a pomáhá jasu stoupat do tmavé výše.
Kostelní pěvec s byzantskou nehybností prosí za vyslyšení.
Dva tisíce let stejná modlitba.
Císaři, mniši s monstrancemi,
muži, ženy, děti,
světci,
rozkvetlé lilie na svahu století.
Bože, smiluj se!
Kde je zbabělci konec...
v
Když si vybíráš místo v životě,
postav se na místo záchranáře.
Zůstaň věrný naději.
Tam jsou všechny trofeje.
Nehledej zbytečně žádnou zkratku.
Otoč se směrem k měsíci a zůstaň mlčky.
Ticho přináší osvěžení.
Záchranáři,
než skočíš do vody,
stoupni si na místo toho, pro kterého skáčeš.
Jinak jej nezachráníš.
v
Špiním si srdce, kamkoliv jej položím.
Seschlá višeň přilepená k zemi.
Krev, plíseň, červi, masařky hladové.
Na kmenech i větvích
malé zelené housenky stočené do obloučku.
Sestoupí do hlíny,
aby se znovu zrodily.
Obloho, svítíš žlutými listy.
Andělé naloženíí cizím utrpením si vychutnávají
svou dobře placenou moc.
Všechno je jim lhostejné.
Umí jenom chtít.
A dělají to dobře.
v
Nedlužím nic a nikomu.
Kromě osudu, co mě živí.
v
Pod kůží mi žije drak.
Pokud se neumoudří, je se mnou ámen.
v
Nespočetněkrát jsem se zachoval jako slepice.
Zaútočil jsem jako had.
Štěkal jako pes.
Pohádal se jako kohout.
Přilepil se jako pijavice.
Schoval se za vlastní prst jako pštros,
co vyhrabává jamku, aby tam nacpal svou pitomou hlavu.
Kolikrát jsem chápal život jako sup a požíral nahnilé maso svých obětí.
Nespočetněkrát
jsem byl roztrhán na kusy lidskými hyenami.
Byl jsem uvězněn jako lev v kleci.
Vyl jsem beznaděj jako šakal.
Plaval jsem.
Létal jsem.
Vykopal jsem v zemi tunel jako krtek a vrhl se tam,
abych se ukryl, abych se zachránil.
Nespočetněkrát
jsem se cítil jako žíznivý
                                    osel.
v
Již od prvního okamžiku,
necitelný čase,
jsem si tě zamiloval jako blázen.
Nalepil ses na mě.
Vlekl jsem tě s sebou po celá staletí.
A ty?
Bruslíš a bez slitování
ostrými noži
vyrýváš do nevinnosti
krásu.
Zatímco jsem pevně sevřený ve tvém objetí,
pyšníš se nesmrtelností
a předáváš mě smrti.
v
Velevážený občane,
břicháči obchodníku, zemědělče, zelináři,
horlivče každou neděli v kostele obalený v nóbl obleku.
Lakýrky naleštěné, kolínská laciná.
Tvé bratrstvo ze všech sil a se vší elegancí živí klam,
že toto místo ti patří, že svět vám patří,
že Ježíš Kristus se nechal ukřižovat pro tebe,
že bohorodička zůstala pannou, protože tys tam nebyl.
Ubohý pokrytče,
Šíříš všude své peklo.
Tam, kde nemocné ženy, zloději, vrazi a sobci
prosí o odpuštění,
se provokativně znuděný protahuješ.
Kryso!
Místo, abys plakal sám nad sebou, soudíš ostatní.“
v
To je konec pomyslel jsem si,
ale z prudkého pohybu se její světlo rozletělo do tisíců plamínků,
V ten moment padl netvor
a zavládlo světlo.

(Text  : Věra Klontza-Jaklová)
Tásos Meletópoulos
Astronaut v moři
Překlad z řeckého originálu, redakce a ilustrace: Věra Klontza-Jaklová
Foto: archiv autorů
Fotografie obálky: Karel Bialek
Vydavatel a tisk: Zdenka Brožová, PERISKOP, Hluboš 133
V edici Báseň na sobotu, svazek 15.
ISBN 978-80-87077-18-4


Jak knihu získat?

Objednávku pošlete na e-mailovou adresu astronautvmori@gmail.com případně na vera.klontza@gmail.com


Uveďte počet výtisků, adresu, kam si přejete knížku zaslat a způsob platby.
Platit můžete dobírkou nebo převodem na účet. (Detaily najdete v pravém sloupci blogu)


Kniha stojí 120 Kč, 37Kč doporučená zásilka (do 8 knih v balíčku).